tického často po stech zadržuje, rozkládá se hladina vodní, jež barvy své stále mění; zde jeví se oku šedou a rozvlněnou, tam modrou a klidnou. Nikdo nemohl by zůstati nedojatým tolika krásami, kteréž Evropa i Afrika zde v průlivu gibraltarském ve dvojnásobné panorama rozvíjejí.
„Ferrato“ blížil se rychle pobřeží africkému. Záliv, v jehož pozadí město Tanger leží, zmizel již zrakům cestovatelů na yachtě se nalézajících, kdežto skály ceutské počaly se stále více objevovati, čím více se pobřeží k jihu zatáčelo. Území ceutské jevilo se oku stále osamělejším, tak jako poloostrov, jenž na úpatí mysu některého se rozkládá a jen úzkým pruhem země s pevninou jest spojen.
Nahoře, téměř u vrcholu hory Hacho, objevila se zrakům malá tvrz, jež povstala na místě někdejší tvrze římské, a v níž jest stále četa vojínů, jež má úkol stříci průliv a zvláště území marocké, s nímž Ceuta hraničí. Tato podobá se v místopisném ohledu téměř zcela knížectví monackému, jež územím francouzským jest obklíčeno.
O 10. hodině z rána zakotvil „Ferrato“ v přístavu, v dosti veliké však vzdálenosti od nábřeží, o kteréž vlny v celé své šíři se rozbíjejí. Máť Ceuta vlastně jen otevřenou rejdu, jež jest vydána bez ochrany příboji Středozemního moře. Na štěstí mohou lodi, nedovoluje-li jim bouřlivé moře kotviti na západě od Ceuty, vyhledati útulku na druhé straně skály, kdež chráněny jsou i před větry východními.
Když zdravotní komise palubu opustila, a když papíry byly povrchně prohlédnuty a v pořádku shledány, dal se doktor Antekirtt, jsa provázen Petrem Bathorym, as o jedné hodině dopraviti na břeh a vystoupil z lodice na malé nábřeží pode zdmi městskými. Nemůže býti pochyby, že měl pevný záměr, zmocniti se Karpeny a že k vůli tomuto účelu cestu tuto konal.
Leč jakým způsobem měl býti záměr ten proveden? O tom chtěl doktor Antekirtt rozhodovati teprve, až by místní poměry seznal. Chtěl jednati podle okolností a zmocniti se Karpeny buď násilím nebo dopomoci mu k útěku, by pak sám jej zajal. Tentokráte doktor Antekirtt nesnažil se šířiti kol své osoby všemožné tajemství. Úředníci, kteří přišli na palubu lodi, rozšířili ihned zprávu o příjezdu proslulé osobnosti. Kdož v zemích arabských od průplavu suezského až k mysu spartelskému nebyl by znal aspoň dle jména učeného lékaře, jenž nyní žil v ústraní na svém ostrovu v zálivu syrtském? Maročané uchystali mu slavné přijetí. Ostatně přístup
