Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/334

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


bylo snad pomoci jejich potřebí, měli býti rychle depeší telegrafickou přivoláni a z Antekirtty některou z rychlolodí „Elektrik“ do Maroka dopraveni.

Doktor Antekirtt a Petr Bathory nalézali se sami na palubě yachty, kterou řídili kapitán Köstrik jako prvý a Ludvík Ferrato jako druhý důstojník.

Poslední výprava, která podniknuta byla do kraje katanského za tím účelem, aby byla objevena opět stopa Sarkanya a Silasa Toronthala, minula se s výsledkem žádoucím, poněvadž při ní Zirone zahynul. Jednalo se proto nyní opět o to, aby stopa, již se nepodařilo na Sicilii nalézti, jinde byla vyhledána, i musil býti hlavně Karpena donucen, aby prozradil vše, co o Silasu Toronthalovi a soudruhu jeho věděl. Poněvadž však Karpena, byv odsouzen k doživotní nucené práci, do Ceuty, jež jest španělskou osadou, byl dopraven, musil býti tam vyhledán, neboť jen tam molil se doktor Antekirtt ocitnouti s ním ve styku.

Ceuta jest malé, opevněné město, ležící na východních svazích hory Hacho, kteréž lze nazvati skorem španělským Gibraltarem. Před přístavem Ceuty manévrovala řečeného dne as o 9. hodině z rána yachta „Ferrato“, a sice as ve vzdálenosti tří mil od pobřeží.

Na celém pobřeží moře Středozemního není snad bodu více oživeného, nežli jest toto přímořské místo. Zde moře Středozemní napájí se vodou z oceánu Atlantického. Tudy plují tisíce lodí, přicházející ze severní Evropy i z obou polovic Ameriky, kteréž stům měst na pobřeží moře Středozemního dodávají života. Průlivem tím volí cestu veliké zámořské parníky a lodi válečné, kterým geniální Francouz otevřel bránu z moře Středozemního do oceánu Indického a Jižního.

Není snad nic malebnějšího nežli tento úzký průliv mořský, jenž jest ohraničen skupinami horskými, tak různý pohled skýtajícími. Na severu viděti jest obrysy Sierr Andaluských. Na jihu, nad pobřežím malebně rozervaným, vztyčují se od mysu Spartelského až ku předhoří Alminskému černé hroty hor bullonských, „Hora opic“ a vrcholky „Sedmi bratří“. V levo i v pravo objevují se malebná města, mezi nimiž Tarifa, Algesiras, Tanger a Ceuta. Města tato vystupují v pozadí zálivu na nejnižších svazích pohoří; domy jejich táhnou se podél nízkého pobřeží, jež v pozadí ovládají mohutné stěny skalní.

Mezi tímto pobřežím africkým i evropským, mezi velkými parníky, jejichž běh vichr ni proud opačný zastaviti nedovede, a mezi loďmi plachetními, kteréž západní vítr zde při ústí do oceánu atlan-