Zathmara. Policie netušila ni v nejmenším, že malý onen domek ve stromořadí jest středem spiknutí, do něhož zasvěcen byl veliký počet osob, sídlících v největších městech říše. Ladislav Zathmar a Štěpán Bathory stali se bez rozmýšlení oddanými spojenci hraběte Sandorfa. Nahlédli jako on, že okolnosti velice příznivy jsou hnutí, směřujícímu k tomu, aby Uhry nabyly v Evropě opět té moci a váhy, jakéž se ctižádostivě domáhaly. Věděli, že záměr svůj zaplatí snad životem, leč to jich neodstrašovalo. V domě ve stromořadí „Acquedotto“ scházeli se tudíž, jak již řečeno, vynikající náčelníci spiknutí. Veliký počet zasvěcenců, přicházejících sem z různých krajů uherských, dostával zde své rozkazy. Poštovními holuby, kteříž měli donášeti zprávy a rozkazy, jež nemohly býti svěřeny poště a drátu telegrafickému, zřízeno bylo rychlé a bezpečné spojení mezi Terstem a předními městy uherskými i sedmihradskými. Slovem, veškerá opatření provedena byla tak opatrně a výborně, že na spiklence nepadl dosud ani stín podezření.
Ostatně vedena byla korespondence, jak známo, písmem šifrovaným (tajným), a sice dle soustavy, kteráž chována jsouc v tajemství, před nepovolanými řešiteli písma úplnou bezpečnost zaručovala.
Tři dny na to, když byla holubice, jejíž lístek Sarkany si opsal, přiletěla, a sice 21. května, seděli Ladislav Zathmar a Štěpán Bathory as o osmé hodině večer v pracovně, očekávajíce návrat hraběte Sandorfa. Osobní záležitosti přiměly totiž Matyáše Sandorfa nedlouho před tím, aby se vrátil do Sedmihradska na zámek Artenak. Cesta tato prospěla mu aspoň tak dalece, že se mohl v hlavním městě provincie, Kološi[red 1], setkati s přáteli svými a s nimi se poraditi. Sděliv s oběma přáteli v Terstu obsah depeše, již si byl Sarkany opsal, měl se hrabě Sandorf ve zmíněný den opět vrátiti.
Od jeho odjezdu vyměněny jiné ještě listy mezi Terstem a Peští; taktéž několik lístků šifrovaných bylo holuby doneseno. Právě v okamžiku tomto zabýval se Ladislav Zathmar tím, aby tajné písmo převedl ve slova srozumitelná, a sice pomocí tajného zařízení tak zvané „mřížky“.
Depeše tyto sestaveny byly dle jednoduché soustavy, totiž přestavením písmen. V soustavě té ponechán jest každému písmeni abecední význam jeho, b značí tudíž opět b, o značí o atd. Avšak písmena přestavují se jedno za druhým dle prázdných neb plných polí „mřížky“ (čtverce v pole rozděleného), kteráž se klade na řádky v depeši, načež jeví se oku (prázdnými polemi mřížky) jistý počet
