Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/323

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Každý muž opatřen byl rychlostřelnou puškou a dvaceti náboji. Doktor Antekirtt, Petr Bathory a Ludvík Ferrato měli jim střelbou ze svých revolverů pomáhati. Kap Matifu neměl než svá ramena. Pointe Pescade neměl než své ruce. Snad byli však přes to nebezpečnějšími než kdokoli z ostatních! Uplynulo as čtyřicet minut, aniž učiněn bandity útok na „dům Angličanů“.

Vzdal se Zirone, jenž věděl, že doktor Antekirtt, byv zpraven Pointem Pescadem, překvapen již býti nemůže, svých záměrů? Sotva as, neboť na straně jeho byla veliká přesila, mimo to i výhoda, že znal dobře místa tato, takže musil míti jistou čáku na vítězství.

Náhle o jedenácté hodině muž, stojící na stráži, rychle vstoupil do domu. Četa mužů blížila se, rozptýlivši se tak, aby dům na třech stranách mohla obklíčiti; čtvrtá stěna domu hraničila s prohlubní i nebylo možno tudíž obklíčeným tudy uniknouti.

Doktor Antekirtt, pochopiv úmysl banditů, kázal dvéře uzavříti a zatarasiti; na to každý zaujal místo u jednoho otvoru ve střeše, maje rozkaz, aby střílel vždy jen na jisto.

Zirone však i četa jeho blížili se jen zvolna a velmi opatrně, skrývajíce se za skály, až by dosáhli takto okraje malé planiny, na níž byl dům vystavěn. Na okraji tom nakupeny byl velké balvany čedičové a trachytové. Lupiči hodlali se jimi prodrali a pak rázem hnáti útokem na dům, vypáčiti dvéře a zmocnili se, jsouce v přesile, doktora Antekirtt a a jeho druhů.

Náhle zarachotila rána. Lehký dým rozptyloval se nad střechou domu. Jeden z lupičů, smrtelně jsa raněn, klesl. Celá četa uskočila ihned několik kroků nazpět a skryla se za skalami. Zirone však, používaje záhybů terrainu, dovedl ji opět až na planinu.

Mezitím as na dvanáct výstřelů osvětlilo stěny domů a učinilo neškodnými ještě dva z lupičů.

Tu však dal již Zirone povel k útoku.

Celá četa jeho, nedbajíc, že ji to bude státi ještě několik raněných, hnala se k domu. Vystřeleno několikráte proti dveřím, a dva námořníci, stojící uvnitř za nimi, byli raněni, ač nikoli těžce, i musili odstoupiti.

Zápas stával se velmi tuhým. Sekerami a dýkami podařilo se útočníkům rozštěpiti dvéře a prolomiti jedno okno.

Bylo nutno učiniti výpad za prudké střelby s obou stran. Ludvík měl klobouk prostřelený, a Petr, kdyby nebylo bývalo Kapa Matifua, byl by býval probodnut jedním z banditů. Avšak obr zachytil ránu a vyrvav dýku lupiči, skolil jej jedinou ranou.