Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jej znali, a zvláště i profesory různých škol a universit království, kteříž zůstali jeho přáteli.

Začasté vládl na zámku artenackém čilý ruch a veselí. Na nevlídném tomto horském hřbetu scházeli se častěji sedmihradští lovci. Pořádány zde veliké a nebezpečné hony, při nichž ukájel hrabě Sandorf aspoň částečně svou bojechtivost, již nemohl ukojiti na poli politickém. Stranil se totiž života politického, sledoval však přece pilně rozvoj událostí. Zdálo se ovšem, že se věnuje dílem jenom svým studiím, dílem různým zábavám šlechtickým, kteréž mu veliké jeho jmění dovolovalo.

V době té žila ještě hraběnka Réna Sandorfova. Byla duší všech společnosti na zámku Artenaku. Patnáct měsíců před počátkem vypravování našeho zachvátila ji smrt v plném mládí a plné kráse. Hraběti zůstala jen malá dceruška, jež nyní měla dvě léta.

Hrabě Sandorf byl krutě stižen touto ranou, a zdálo se, že nelze ho již utěšiti. Zámek spustl, bujný dřívější život v něm utichl. Ode dne toho žil hrabě v zámku pod dojmem hluboké bolesti jako v klášteře. Všechna mysl jeho soustřeďovala se v této dceři, jež svěřena byla péči Růženy Landekové, choti hraběcího intendanta. Výborná a ještě mladá tato paní oddala se duší tělem Sandorfově dědičce a jevila o ni starostlivost v pravdě mateřskou.

V prvých měsících svého vdovství neopouštěl hrabě Sandorf zámku Artenaku. Žil vzpomínkám na minulost. Později myšlenka na vlast, zaujímající v době té podřízené postavení v Evropě, nabyla u něho převahy nad všemi city ostatními.

Francouzsko-italská válka roku 1859[red 1] zasadila právě moci rakouské velikou ránu.

A za touto následovala po sedmi letech rána ještě hroznější: porážka u Králové Hradce[red 2]. Nebylo to již Rakousko, ztrativši svoje italské provincie, nýbrž Rakousko přemožené na dvou stranách, podřízené Německu, a k tomuto Rakousku se viděly Uhry připoutány. Maďaři cítili se tím velice raněni ve své ctižádostivosti — o citu tom se neuvažuje, nepřemýšlí, neboť vězí v krvi. V jejich očích nemohla vítězství u Custozzy[red 3] a Visu[red 4] nahraditi porážku u Sadové.

Hrabě Sandorf zkoumal následujícího roku bedlivě situaci politickou a shledal, že hnutí, směřující k rozdvojení říše, mělo by v té době naději na zdar.

Doba činů tedy nastávala.

Dne 3. května roku 1867 opustil hrabě Sandorf zámek Artenak a ponechav dcerušku svoji mateřské péči Landekové, odebral se

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Druhá italská válka za nezávislost
  2. Bitva u Hradce Králové
  3. Bitva u Custozy
  4. Bitva u Visu