Loď jakási plula přímo k parníku. Byla to bezpochyby bárka rybářská, kterou bouře donutila ukrýti se v pozadí malého zálivu melleaského. Tam velitel její, chráněn jsa skalami a skrývaje se před bouří snad v podivuhodné jeskyni Kalipsy[red 1], již lze přirovnati k proslulé jeskyni fingalské[red 2] na ostrovech hebridských, zaslechl zvuk píšťaly a rány z děla, hlásající, že loď některá jest v nebezpečí.
Nedbaje nebezpečí života, rozhodl se muž ten ihned přispěti parníku, jehož kapitán — neznaje dobře místa tato — nemohl již říditi.
Bylo-li možno parník zachrániti, mohl tak učiniti jen onen rybák.
Bárka jeho zvolna se blížila. Na lodi připravován byl řetěz, jenž mu měl býti hozen, když by bárka ku parníku přirazila.
Uplynulo několik minut, jež zdály se nekonečnými. Parník byl již blízko úskalí.
V okamžiku tom hozen řetěz. Mohutná však vlna, zdvihnuvši bárku, vrhla ji vší silou k bokům „Ferrata“.
Loď rybákova rozbila se v kusy, a velitel její byl by jistě zahynul, kdyby Kap Matifu jej nebyl zachytil a na palubu hravě ho nevyzdvihl, jako by to bylo jen děcko.
Nepromluviv slova — nebylo k tomu času — rybák jediným skokem ocitl se na můstku, chopil se kola kormidelního a dal parníku v okamžiku, kdy již tento přídou měl o skaliska naraziti, jiný směr, a uvedl jej — vyznaje se i v mlhách v nebezpečných místech těchto — do průlivu.
Parník proplul průlivem a asi za dvacet minut ocitl se na východním pobřeží Malty, kdež bylo moře klidnější. Plul zde kolem břehů ve vzdálenosti as půl míle, a z rána o čtvrté hodině, když počalo svítati na obzoru, zaměřil k přístavu La Valettskému, kdež přistal.
Doktor Antekirtt vystoupil tu na můstek a pravil mladému muži:
„Vy jste nás zachránil!“
„Konal jsem jen svoji povinnost.“
„Jste lodivodem?“
„Nikoli, jsem rybákem!“
„Jak se jmenujete?“
„Ludvík Ferrato!“
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Jeskyně Kalypso na ostrově Gozo, v níž dle pověsti strávil Odysseus několik let s nymfou Kalypsó
- ↑ Fingalova jeskyně
