Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/272

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Když Borik otevřel dvéře, nalezl ve zvláštní skřínce, pro listy určené, dopis. Byl to list, kterýž paní Toronthalová před smrtí svojí hodila do skřínky poštovní.

Paní Bathoryová vzala tento list z ruky Borikovy, otevřela jej a pohlédla nejprve na podpis, na to přečetla kvapně několik řádek napsaných chvějící se rukou umírající ženy, v nichž obsaženo bylo tajemství narození a původu Savina.

Na mysl její učinil list ten dojem neobyčejný. Přečetši jej, vzkřikla rozechvěna jen dvě slova: „Ona! … On! …“

A na to, neodpověděvši ani starému sluhovi svému, a odstrčivši jej, když chtěl ji zadržeti, vyběhla na ulici, spěchala kvapem ke třídě Stradonské, již téměř prolétla, a stanula před domem Toronthalovým.

Pochopovala dosah toho, co hodlala učiniti? Pochopovala, že bylo lépe, i v samém zájmu Savy, jednati opatrněji a méně ukvapeně?

Nikoli, byla neodolatelně puzena k dívce té, tak jako by choť její Štěpán Bathory i syn Petr, povstavše z hrobů svých, byli k ní volali: „Zachraň ji! … Zachraň ji!!“

Paní Bathoryová zaklepala na vrata domu.

Vrata se otevřela. Sluha objevil se a tázal se, co si přeje.

Paní Bathoryová chtěla mluviti se Savou.

Slečna Toronthalova nebyla již v domě přítomna.

Paní Bathoryová chtěla mluviti s bankéřem Toronthalem.

Pan Toronthal odejel předešlého dne, aniž řekl kam, a odvezl s sebou i dívku — Savu!

Paní Bathoryová, zasažena pohlední touto ranou, zapotácela se a klesla do náručí Borikova, jenž byl za ní přikvapil.

A když starý sluha odvedl ji opět do bytu její v úzké příční uličce, pravila mu:

„Zejtra, Boriku, půjdeme spolu na svatbu Savy s Petrem!“

Paní Bathoryová zšílela.

IV.

V bouři.

Zatím co se odehrávaly v Dubrovníku tyto události, Petr Bathory, jehož se tak velice týkaly, kvapem se uzdravoval a stav jeho lepšil se den ode dne. Rána jeho neznepokojovala již doktora Antekirtta, neboť se téměř již úplně zahojila.