Pozoroval jsem a zkoumal bedlivě chorobu tohoto muže, o jehož zachránění lékaři přestali již pochybovati. Dávali mu nejvýše naději, že bude žiti ještě několik měsíců. Mně však podařilo se zjistiti šťastně pravý způsob léčení. Po pět neděl zůstal jsem u Faz-Rata, abych pozoroval účinky léčení. Uzdravil se úplně. Když chtěl mi uděliti odměnu slíbenou, přijal jsem toliko honorář, jenž mi dle úsudku mého náležel. Na to jsem Homs opustil.
Tři léta později následkem nehody na honbě Faz-Rat zemřel. Nemaje potomků ni příbuzných, učinil mne dědicem celého nesmírného jmění a všech svých statků, jichž cena páčila se as na padesát milionů zlatých.
Bylo tomu tehdy třináct let, co uprchlík z věže pazinské byl vystoupil na půdu maloasijskou. Jméno doktora Antekirtta, kteréž nabývalo tam významu báječného, známo bylo již i v celé Evropě. Dosáhl jsem tedy toho, co jsem předem chtěl, i zbývalo dosíci ještě, co vytkl jsem si za úkol životní.
Odhodlal jsem se vrátit se do Evropy neb aspoň v některý kout moře Středozemního. Navštívil jsem pobřeží africké a tam zakoupil jsem, zaplativ jej draze, důležitý, bohatý a úrodný ostrov, jenž by skýtati mohl výživu malé osadě — ostrov Antekirttu.
Zde, Petře, jsem vládcem a pánem neobmezeným, králem bez tisíců poddaných, avšak vůdcem lidí, kteří jsou mi oddáni duší tělem. Zde počal jsem zřizovati pevnosti obranné, jež, až budou hotovy, budou téměř nedobytný, a pořídil jsem si prostředky dopravní, kteréž udržují spojení s různými místy pobřeží moře Středozemního. Loďstvo, jehož rychlost jest neobyčejná, propůjčuje mi veliké moci v tomto moři.“
„Kde leží ostrov Antekirtta?“ tázal se Petr Bathory.
„Na pobřeží Velké Syrty, jejíž pověst není chvalná již od dob nejstarších, na konci moře toho, kteréž větry severní činí tak nebezpečným i lodím moderním, v pozadí zálivu siderského, jenž vniká do pevniny africké mezi územím tripolským a cyrenským.“
Tam vskutku — na severu skupiny ostrovů syrických — leží ostrov Antekirtta. Před několika lety byl doktor procestoval pobřeží cyrenské, navštívil Suzu, starý to přístav cyrenský a území Barku i všechna města, kteráž nahradila dřívější místa: Ptolemais, Bérenici a Adrianopoli, slovem starou Pentapoli, kdysi řeckou, macedonskou, římskou, perskou, saracenskou atd., nyní arabskou a od pašalíku tripolského odvislou. Náhodou navštívil na cestě své — neboť dostavil se všude, kam byl volán — i četná souostroví, roz-
