Na jedné z desek těch — na prostřední — bylo lze čisti nápis:
1867.
Deska v levo od této neměla dosud nápisu. Na desku v pravo měl býti však za nedlouho vyryt.
„Odstraň pravou desku,“ přikázal doktor Antekirtt Kapu Matifuovi.
Tento vyňal hravě desku tu, neboť nebyla ještě pevně zazděna, a položil ji na zem. V pozadí klenby, jež ve zdi se nyní otevřela, viděti bylo rakev.
Bylať to rakev, jež skrývala tělo Petra Bathorya.
„Vytáhni rakev,“ rozkázal doktor Antekirtt.
Kap Matifu vytáhl rakev, aniž mu Pointe Pescade musil přispěti ku pomoci, ač byla těžkou; vynesl ji z kaple a položil ji na trávu.
„Zde vezmi!“ pravil doktor Antekirtt Pointu Pescadovi, poávaje mu nástroj, jímž bylo možno šrouby vyšroubovati, „a sejmi víko rakve!“
Stalo se tak v několika minutách.
Doktor Antekirtt odhrnul bílé roucho, jímž tělo bylo pokryto, a přiložil hlavu na prsa zesnulého, jako by chtěl naslouchati, zda srdce jeho bije. Na to povstav, pravil Kapu Matifuovi:
„Vyzvedni tělo z rakve!“
Kap Matifu poslechl, aniž on neb soudruh jeho pronesli nějaké námitky, ač jednalo se o čin, zákonem zapovězený.
Když tělo Petra Bathoryho položeno bylo na trávu, zahalil je Kap Matifu opět do rubáše a zavinul je ještě do pláště, kterýž mu byl doktor Antekirtt za účelem tím podal. Víko bylo na to opět na rakev připevněno, tato vložena do klenby, a deska zasazena opět v otvor, kterýž dříve byla zakrývala.
Doktor Antekirtt přerušil na to elektrický proud ve své svítilně. Temnota byla opět úplnou.
„Vezmi toto tělo!“ pravil dále doktor Kapu Matifuovi.
Kap Matifu zvedl silnými rameny svými tělo mladého muže tak snadno, jako by to bylo tělo děcka, načež následován Pointem Pescadem kráčel za doktorem přímo ke průlomu ve zdi hřbitovní.
Dvě minuty na to vystoupili ven průlomem tímto a když byli obešli zeď, zaměřili k pobřeží.
