letech, křeréž v bídě, avšak vždy spolu strávili. Protož v duši Kapa Matifua vzbuzen nepokoj a zármutek, jakmile se dověděl, že má opustiti svého malého druha.
„Buď trpěliv, Kape můj,“ pravil mu Pointe Pescade. „Nebude to dlouho trvati. Jen co se napínavý děj odehraje, a vše bude odbyto! Nemýlím-li se, chystá se náš výtečný vůdce provésti znamenitý kousek, v němž přidělen nám bude slavný úkol … Věř mi, nebudeš míti příčiny stěžovati si!“
„Soudíš tak?“
„Ano, jsem si tím jist! Milovníka nebudeš ovšem při tom hráti. Povaha tvoje není dle toho, ač jsi u ďábla, velice citlivým. Také úkol intrikána bude ponechán jinému. Ty máš pro to tělo příliš objemné a tvář poněkud dobráckou. Budeš představovati však dobrého genia, jenž ve chvíli rozhodné se objeví, aby bezpráví potrestal a ctnost odměnil!“
„Tak tomu tedy bude, Pointe?“ tázal se Kap Matifu.
„Ano, právě tak. Již tě vidím při úkolu tom, Kape můj! V okamžiku tom, kdy zrádce nejméně se toho naděje, objevíš se s obrovskýma svýma rukama — stiskneš jej pouze, a vše bude rozhodnuto. Nebude-li práce tvá dlouhá, bude za to záslužná, a co peněz i pochvaly si při ní získáš!“
„Snad díš pravdu,“ odvětil obr, „leč nežli k tomu dojde, budeme se musit rozloučiti!“
„Ano, avšak snad jen na několik dní! Slib mi, že budeš i v nepřítomnosti mé pečovati o to, bys nezhubnul! Jez šestkráte denně jako dosud, a vzrůstej stále, Kape! … A nyní sevři mne již ve svých ramenou, aneb učiň tak jen na oko, jako na divadle, jinak bys mne mohl v náručí svém udusiti … Ó, jest potřebí, abychom si navykli hráti ve světě stále jen komedii! … Obejmi mne ještě jednou, druhu můj, a nezapomeň na svého malého Pointa Pescada, jako já rovněž nikdy nezapomenu obra Kapa Matifua!“
Tak se loučili dojemně oba přátelé, když se navzájem musili opustiti.
Kapu Matifuovi svíralo se opravdu bolestně srdce a nepokojně bušilo v nepokojných prsou, když osaměl na palubě „Savareny“. Týž den ubytoval se totiž — na rozkaz doktora — Pointe Pescade v Dubrovníku, maje uloženo, aby nespouštěl s očí Petra Bathorya a aby střehl dům Toronthalův: slovem, aby o všem závažnějším, co se v Dubrovníku dálo, doktoru Antekirttu zprávy podávali.
V době té, kterou Pointe Pescade trávil ve čtvrti stradonské, byl by se musil nepochybně setkati s cizinkou, jíž od osoby jiné
