Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

„Jsi tím jist?“

„Ano, jsem jist. Všechen úvěr, jejž jsem měl u něho, jest vyčerpán, a na mé poslední prosby odbyl mne Toronthal rozhodně a pro vždy.“

„Ah, to jest nemilé!“

„Ano, nemilá věc — avšak jest tomu tak.“

„Nuže,“ rozhovořil se opět Zirone; „je-li tvůj úvěr vyčerpán, je vidět aspoň, že jsi jej musil kdysi míti. A proč ti byl dříve poskytnut? Poněvadž jsi několikráte své schopnosti i horlivost svou propůjčil bankovnímu domu onomu v jistých záležitostech — choulostivých … Toronthal v prvních měsících našeho pobytu v Terstu nejevil se k nám skutečně též v otázkách peněžních odmítavým. Je tedy nemožno, abys jistém ohledu neměl na ještě jakéhosi vlivu a kdybys mu pohrozil…“

„Kdybych mohl, byl bych tak již učinil,“ odvětil Sarkany, pokrčiv rameny, „a ty bys nemusil se honiti za — obědy. Nikoli! Přísahám ti, že nemám Toronthala ve svých rukou, než k tomu může kdysi dojíti, a pak zaplatí mi kapitál, jehož mi dnes odpírá, s úroky a s úroky z úroků! Mám ostatně za to, že obchody jeho nyní jaksi váznou, a že jmění jeho vloženo jest do podniků velice pochybných. Několik velkých úpadků v Německu, Berlíně a Mnichově nezůstalo bez účinku ani na Terst a při poslední mé návštěvě zdál se mi Toronthal v pravdě sklíčen a znepokojen. Čekejme tudíž, až jak se vše vyvine! …“

„Budiž!“ odvětil Zirone, „do té doby nemáme však ničeho mimo vodu. Měl bys proto, Sarkany, učiniti poslední pokus u Toronthala, zaklepati ještě jednou na jeho pokladnu a zkusiti, zdaliž bychom nedostali od něho aspoň obnos, jehož potřebujeme k návratu do Sicilie — přes Maltu.“

„Co bychom činili v Sicilii?“

„To ponech mně. Znám zemi tu a mohl bych přivésti tam s námi z Malty zástup smělých druhů, s nimiž dalo by se mnoho provést! Tisíc ďáblů! Nedá-li se zde nic činiti, odejděme a donuťme bankéře Toronthala, aby nám cestovní útraty zaplatil. Co o něm víš, snad stačí, aby bankéř dbal, bys byl pokud možná daleko od Terstu.“

Sarkany sklonil hlavu.

„Hleď! tak to nemůže déle trvati, jsme se vším u konce!“ dodal Zirone.

A vzchopiv se, dupl hněvivě o zem, jak by to byla krkavčí matka, nechtějíc ho déle živiti.