Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Bilo právě osm hodin a Marie chystala již večeři, ano ubrus prostřen byl již na stole ve velké síni, když tu někdo na domovní dvéře dvakrát zaklepal.

Ondřej Ferrato neváhal ni okamžik a otevřel. Překvapen octl se tváří v tvář Španělu Karpenovi.

Karpena byl rodem z Almaye, malého to města v okolí Malagy. Jako Ondřej Ferrato Korsiku, tak opustil i on Španělsko, snad aby unikl následkům nějakého nekalého činu svého, a přesídlil se do Istrie. Tam stal se dělníkem v solivárnách a nosil výtěžek jich ze západního pobřeží do nitra země; nevděčná to práce, kterouž vydělal si právě jen tolik, aby holé živobytí mohl uhájiti. Jinak byl to muž mladý a silný, stáří sotva pětadvaceti let. Byl postavy malé, avšak široký v ramenou; velikou hlavu jeho pokrýval černý, ježatý vlas; tvář jeho, tváři buldoka podobná, měla spíše výraz zvířecí nežli lidský. Karpena nemiloval společnost, byl mstivým, závistivým, ano byl i zbabělým a nebyl proto u nikoho v kraji oblíben.

Nikdo nevěděl, proč vlastně vlast svoji opustil. Spory a hádky se soudruhy jeho v solivárnách, hrozby proti některým osobám pronášené a rvačky z toho vznikající pověst jeho ještě více zhoršily. Každý se mu rád vyhýbal.

Karpena sám však nesoudil o své povaze i osobě nepříznivě. Naopak. Tím lze si vysvětliti, proč vyhledával — uzříme za jakým účelem — styků s Ondřejem Ferratem.

Rybář, což dlužno doznati, nepřijímal ho nikdy laskavě. Jednání jeho pochopíme však, až záměry Karpenovy v následujícím rozhovoru se nám odhalí. Sotva Karpena postoupil o krok dále do síně, zastavil jej Ondřej Ferrato, postaviv se před něj a děl:

„Co chcete zde?“

„Kráčel jsem kolem a vida u vás světlo, vstoupil jsem.“

„A proč?“

„Abych vás navštívil, sousede!“

„Vaše návštěvy se mi nelíbí, jak víte!“

„Obyčej ně ano,“ odvětil Španěl, „avšak dnes tomu bude snad jinak.“

Ondřej Ferrato neporozuměl a netušil, co tato záhadná slova v ústech Karpenových znamenají.

Nemohl však přemoci lehké zachvění, jež neušlo jeho hostu.

Tento uzavřel dvéře za sebou.

„Musím s vámi o něčem promluviti!“ pravil.

„Nikoliv — nemáme spolu co mluviti!“