Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/120

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

„Jest přirozeno, že my, jichž život jest ohrožen, musíme se jakéhosi nebezpečí odvážiti. Avšak vy, příteli, dáte tím i život svůj v sázku…“

„To jest mojí věcí, pánové,“ odvětil Ondřej Ferrato. „Ostatně konám jen svoji povinnost, chci-li vás zachrániti.“

„Povinnost? …“

„Ano.“

A Ondřej Ferrato vyprávěl o oné události svého života, jejíž následkem musil korsický domov svůj opustiti, a připomenul, že dobrý čin, jejž hodlá vykonati, jest jen spravedlností požadovanou náhradou za zločin, jejž spáchal.

„Šlechetné srdce!“ zvolal hrabě Sandorf, dojat slovy těmi. Po té pokračoval:

„Nechť poplujeme směrem ke Kotoru nebo přes moře Jaderské, bude plavba dosti dlouho trvati a tato dlouhá nepřítomnost vaše může býti lidem v Rovinji nápadna. Nechci, abyste sám, když byste nás dopravil na místo bezpečné, při návratu svém byl zatčen…“

„Neobávejte se ničeho, pánové,“ odvětil Ondřej Ferrato. „Prodlím mnohdy, v době velikých lovů, pět až šest dní na moři. Ostatně, jak pravím, jest to mojí věcí. Tak nutno jednati: učiním proto tak!“

Proti rozhodnutí rybářovu nebylo lze ničeho namítati. Jím zvolený způsob útěku byl zajisté nejlepší a dal se dosti snadno provésti, poněvadž bárka — jak doufali — mohla odolati rozmarům moře.

Jen při odplutí bylo zapotřebí největší opatrnosti. Očekával právem, že noc bude velmi temnou a že ani paprsky měsíce tmu nebudou rozptylovati. Mimo to snášela se večer nad pobřežím obyčejně hustá mlha, jež však daleko od břehu nesahala. V hodinu ustanovenou nebude na osamělém břehu — mimo jednoho nebo dva strážce celní — zajisté nikoho. Ostatní rybáři, sousedé Ferratovi, v době té pak budou zajisté již zaměstnáni tím, že sítě své — očekávajíce tah ryb — roztahovati budou za skalisky as dvě nebo tři míle jižně od Rovin je. Spatří-li přece bárku, bude tato s uprchlíky v ní skrytými daleko již na širém moři.

„A jak vzdálena jest Rovinj v přímé čáře od nejbližšího bodu italského pobřeží ?“ tázal se Štěpán Bathory.

„As padesát mil.“

„V které době lze vzdálenost tu proplouti?“

„Bude-li vítr jako dosud přízniv, můžeme ke břehu italskému doplouti as ve dvanácti hodinách. Avšak vy nemáte peněz. Při-