Přeskočit na obsah

Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/73

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
PORTRÉT MÉ HOSTITELKY

V čas květu Říma, tenkrát za Nerona,
poprvé na tom světě žila ona.

A měla Artemidy pohled tmavý
i Afrodity úsměv shovívavý,
zjev Héřin, sladkou moudrost Atheninu.

Stál palác její v středu Aventinu,
stěn bílý mramor svítil temnem stromů,
(neb veliký park ležel kolem domu,
kde laury byly, fíky, mandlovníky,
olivy šedé, cyparessů šiky
a bílé hermy bohů nesmrtelných –
vzácné to práce řeckých mistrů čelných),
vestibul prošel's, z celly své tě zdraví
janitor černý, Numiďan to pravý,
a vede atriem tě, jehož stěny
jsou ději z Aeneidy vyzdobeny,