Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/34

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
25

že v kůlně básnických mých metafor
dní všedních stávalo se nástrojem,
ba, když jsem psal ty strofy hořejší,
já mínil, že jsem čest mu prokázal,
je nazvav láskou, touhou, druhem svým …

Víc nepsal jsem. Neb jsem se zadíval
v ten segment nekonečných mořských vod.
Hle přístav dole … Kolik korábů
své komíny a stěžně, lanoví
do vzduchu tyčí, splétá, směsuje!
Přivíráš oči … jak bys v březnu zřel
na obnažený, metlovitý les ―
eh, marný obraz! Obří lodě tu
bez hnutí stojí, barvy boků jejich,
běl, cinobr a černé pruhy v nich,
na slunci svítí; klidný, hustý kouř
z některých stoupá; stěžňům na špici
se třepotají pestré praporce
jak přivázaní ptáčci nebozí ―
a kol nich, na nich život! Houfy lidí
drobounkých, směšných sem tam spěchají
s nákladem různým; vozy uhání
za neznámými tobě účely;
vlak za vlakem se šine, ubíhá
po kolejnicích hráze přístavní;