Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/23

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
16
II

Jak starých odraných slípek řad
nesoucích tupě svou bídu,
stojí tu skupiny bědných chat
ve fatalistickém klidu.

Splácány z hlíny a ze slámy,
pár shnilých kryje je došků;
stěny si zívají děrami
a každá kloní se trošku.

Jen zlaté terče slunečnic
velikých, zářících, lepých
hrdě se dívají slunci v líc ―
bolestně zoufalý přepych!

U plotu spadlého vychrtlý pes
vyje si protáhle v pole ―
jedna jak druhá je taková ves,
takové neštěstí holé!