Tato stránka byla zkontrolována
VE VÍDNI
To bledé nebe… vzduch… já dojel
domů…
Ulice známé, střízlivé a všední…
už žluté listy tkví na snětích stromů.
Tramwaye, vozy… v odměřeném chvatu
jdou lidé, každý druhý portefeuille nese,
a v líci důležitost byrokratů…
I policisti… vojsko… V chladném vzduchu
havrani plují… též má duše cítí
ten známý zápach umrlčího puchu…
Jsem doma… Hora novin tu a psaní
z mé domoviny… Čtu a čtu a dýchám
ten známý český vzduch náš zase maní.
Vše u nás jak dřív.. A jak ostré dýky
to všecko bodá zas dnes duši moji
a útoky v ní rostou, polemiky,
10