Tato stránka byla zkontrolována
VE VLAKU
Spousta škatul leze v kupé,
kufry, vaky – dáma křičí,
za ní zrudlý manžel cupe –
bozi, kde už jsem je zřel?
Zavazadla místí hbitě:
„Pozor na to!“ ona stále –
„Prosím tě, jen nekřič, dítě!
Nic se tomu nestane!“
Ejhle, holoubci mí smělí,
vždyť to manželský můj párek,
celou noc jsme spolu jeli –
jak už se to dávným zdá!
Dveře třískají, hluk stichá,
povely zní, dlouhý pískot,
trhnutí, stroj těžce dýchá –
vlak vyletěl z nádraží.
