Při kontrole této stránky se objevil problém
126
pak devátá se vlna vztýčí zlostně,
všech větší dřívějších,
a vítězně řvouc súžuje se k centru
a v trysku roste třesouc světlou kšticí –
třesk! –
tu zachvěl se můj starý černý balvan,
já utíral pak slanou vodu s lící…
A bylo ticho…
Moře se chvělo
už jaksi jenom sledy rozčilení
a hučelo si spokojeně…
Než sotva tvář má zcela oschla,
zas hněv je pojal,
žluč zelená zas blýskala mu tělem,
vztek syčel z něho,
mručení, dusot, dunění a hřmění
a znovu osmkráte ke mně hnalo
a po deváté znovu v líc mi vstřiklo…
Buď s bohem pro dnes…
A vy, Olympičtí,
ochrannou ruku držte
nad lodí v obzoru se zmítající,
nad lodí plnou bědných slabých lidí,
při vlně deváté…
