Při kontrole této stránky se objevil problém
110
Vysoko v temnu četné hvězdy svítí
mrazivě cize. Velký Vůz se nítí
i Orion i Vlasy Berenice.
Cikády umlkají. Ze směsice
nehybných snětí tikne hlásek ptáka.
Pak ticho. Naše řeč jen chvilkou zláká
smích bouřný.
Nenadále v pause jedné
se hluboký vzdech spokojeně vzvedne
a vyšumí. To od břehu. Řeč ztichla.
Tu po druhé si obří prsa vzdychla
a po třetí a dále. Na to tiše
se loučíme — neb moře ze sna dýše,
a jdeme spat už v této svaté chvíli,
bychom mu řečí spánek nerušili…
