Přeskočit na obsah

Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/115

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Při kontrole této stránky se objevil problém
106


ležely u noh našich. Rezovaté svory
tu válely se. Metlice trav rostly
v zbortěné mosaice podlah sálů,
a z puklých stěn slez vinul se a sláma
hnizd ptačích čněla — smutné spáleniště.

„Toť bláznovství,“ děl kdos, „mít Oreandu
a dělat politiku s nihilisty!“

„Ba, ba,“ děl professor, „když car, náš otec,
zákony vymýšlí a péčí svojí
objímá Rus a nás, své hloupé děti.“

Má hostitelka ke mně tiše děla:
„Což, slyšel jste? Hle, to je ruský člověk.
A — nesmějte se — to je naše síla.
Vy na Západě probíjíte síly
a čas a nervy v hloupé politice.
Čas, nervy, síly, jichž by upotřebit
moh jinak národ váš“ — — a v středu trosek
a shaslých snů všech velikého kněze
já hlavu skloniv, jsem jí přisvědčoval.