Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/113

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
104

 Až naplnil se Osud. Stojí jednou
Konstantin Nikolajevič a čeká,
jak zvykem jeho, posla z Petrohradu;
ten nejde, nejde; za to jede trojkou
Angličan suchý v kostkovaných šatech,
brejlemi hledí v rudou svoji knížku,
pak zvědavě se dívá po krajině,
nu, jak to již ti Angličané umí.
Zastavit velí, kráčí k velkoknězi,
jak cizí k cizímu, a líně smekne.
Byl nihilist to — dvě, tři slova řek mu,
že ztraceno vše — kurýr že byl chycen —
že v Oreandu s assistencí jede
sám náčelník třetího oddělení —
a smekne, v trojku sedne a zas jede.

 A velký kněz, ten otočil se spěšně,
zde, po těch schodech, šel svým dlouhým
 krokem.
 v kabinet vejde, otvírá stůl, skříně,
mrak papírů z nich vyhrnuje na zem,
lamp obsah vyleje — pak škrtne sirkou.

 A vyjde, parkem jde a, kde stál dříve,
zas postaví se na zad skříživ ruce.
Tak čeká. Hle, a generál ten přišel
v civilních šatech, všichni nenápadní.