umřel před krátkým časem co major na odpočinutí v Berouně. Druhý, a sice Frant. Tvrdý, žije doposud a je nyní farářem v Střítěži blíže Polné. Tento byl po někoslika]leté službě z vojny co dědič selské živnosti z vojny propuštěn, študoval v Budějovicích theologii, kde jsem se s ním co absolvovaným theologem roku 1831 při svém návratu z Italie do vlasti náhodou naposledy sešel.
Nemohu opomenout uvésti tu též v krátkosti něčehož z mého vojenského života. Vypravovalo se po začátku, že jako z trestu k vojsku odvedení zůstaneme po celý čas služby sprostými. Tomu ale tak nebylo, nebo postoupili mnohý svým časem za důstojníky. Nahlížeje, že tu není pomoci, vpravil jsem se dosti záhy do té vnucené vojančiny. Příčina toho byla ta, že se se mnou od představených vlídněji zacházelo, zvláště tehdáž, když se stal mým setníkem baron Běla, nad jiné to muž vzdělaný, svého času pověstný astronom, neb jest vynalezcem jedné komety, mající jeho jméno. Běla byl rozený Sasák a potomek českých vystěhovalců, a co takový byl přízniv české řeči, ačkoliv sám se v ní jen vyznal v tom nejpotřebnějším. Důkaz toho podal tím, že mně nařídil, abych vykládal vo-
36
