povaha nebyla přístupna k podobným skutkům. Bylo mně arci vždy známo, co se mezi študujícími v tomto ohledu kuje.
V měsíci květnu 1824 navštívil zvěčnělý clsař František se svou chotí Prahu. K přivítání císaře pána děly se velké přípravy a studujíclm zuniversity přicísařovu vjezdu do hradu hradčanského bylo ustanoveno náměstí křižovnické s nařízením provolávati mu vivar! Hned nasto) povstala po Praze řeč, že bylo slyšet z našeho středu od některých na místě provolávání vivat! výkřik bida! Zakládá-li se tato pověst na pravde, tvrdit nemohu, já alespoň v tom návalu lidu takového něco podobného neslyšel, proto ale držela se tato pověst co pravdivá. Při audienci sborů profesorských u císaře přišla i poptávka na chování študujících, které bylo císaři vylíčeno pro studující v nepříznivém světle. Nato měl císař se ptát, jakým způsobem by se podobnému počínání študujících učinilo přítrž.
Odpověd na to zněla: nejlepší by byl bílý kabát. Povídalo se, že tento výrok vyjíti měl od generála křižovníků Köhlera, ba jiní tvrdili od samého od nejvyššího pulkrabího co předsedy tehdejšího gubemia(nyní místodržitelství)
32
