Olomouc, Olomúc, Holomouc (Olmütz) král. hlavní město, od roku 1755. pevnosti kolikerými zděmi obehnanou, na pravém břehu řeky Moravy, v severní části země, 10 mil od Brna vzdálenou, 0·05 □ mil zaujímající. Čtyry velké brány vedou do města: severových. Hradní, na straně polední Kateřinská, jihozáp. Teresská. k sev. Františkova, která prvé Rohelskou slula, po starší dosud zachovalé bráně uvnitř města vedle městské vodárny. Mimo to vedou do města tři malé bránky pro pěší: Litovelský výpad mezi Teresskou a Františkovou, Hradišský výpad mezi Františkovou a Hradní branou a fortna Svatomichalská dříve Židovská, východně od chrámu sv. Michala. Olomouc čítá dvě velká náměstí. Horní a Dolní; kromě těchto na domě Hradní prostranství, biskupské prostranství před residencí arcibiskupskou, náměstí na předhradí aneb Matky Boží, Michalské a Maximilianovo náměstí na tak zvaném Juliánském vrchu, Blažejský, Uhelný a Mořický plácek; 43 ulic, 709 domů, kromě posádky vojenské a cizinců as 18000 obyvatelů většinou německých, z částky (asi 8000) Čechoslovanů a kolem 500 židů a vyznamenává se příjemným zevnějškem.[1]
Až do r. 1850. náležely k Olomouci následující před branou ležící předměstí, která nyní samostatné
- ↑ Za starodávna byly v městě ještě dva plácky: Židovský trh a Ptačí trh.
