Stránka:Josef Kramář - Průvodce po Olomouci - 1880.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

32


východ na Ostrovy mezi ramenem a hlavním tokem Moravy, a druhá, řečená Rohelská k Lascům. Dle Šembery byly tu snad ještě dvě menší brány. Židovská pod sv. Michalem a Svatoblažejská pod Záhrobím. Částku nejstarších hradebních zdí viděti jest ještě pod děkanským domem u ramena Moravy. Na Hradě byla kromě chrámu Svatováclavského škola a couda, kdež se držely sněmy a soudy obecní; zbrojnice a komora knížecí — původně také sídlo knížete. Na Předhradí bylo čtvero kostelů, farní kostely sv. Petra a Pavla a Matky Boží a kostely při klášteřích minoritském a dominikánském. Kromě toho byl zde klášter panenský řádu sv. Augustina. Blíž kostela sv. Petra byl dům biskupský, děkanství a vedle samého kostela dům proboštský, po obou stranách domu biskupského a proboštství byly domy kanovnické. Kromě toho bydleli na Předhradí řemeslníci, kupci a při hradbách za klášterem minoritským Židé.

Pod Hradem a Předhradím rozkládala se podměstí se zahradami, mlýny a dvorci. Za branou Předhradskou, mezi ramenem a hlavním tokem Moravy ležely Ostrovy a za mostem Moravským Předmostí a Závodí k Hradisku náležité. Pod klášterem panenským a Pod Novým hrádkem u mlýna, kterýž potomně nazván jest „Jakubský“ byly Rybáře a za branou Rohelskou Bělidla s mlýnem na rameně Moravy, níže ostrov Lasce se zahradníky a mlýnem. Obyvatelstvo bylo slovanské, zřízení obecního nebylo; veškerou správu politickou i soudní vykonávali úředníci hradští, jimž svěřena byla správa v Olomucku vůbec.

Král Přemysl Otakar II., jenž pověstným se stal zakládáním měst proti zpupné šlechtě, dal na