Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/53

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 45 —


Roku 1451. za děkana Bohuše ze Zvole bydlel tu od 18. srpna do 6. září Jan Kapistran co misionář. Dne 4. července 1619. v čas vzpoury proti králi Ferdinandu II., přišli na děkanství komisaři stavů pod obojí, hrozili děkanovi a 7. kanovníkům, že je svrhnou s oken do příkopu, nevydají-li jim klíče od hlavního chrámu a nepřidají-li se k usnesením od stavů učiněným; čehož památka zaznamenána v obšírném nápise latinském na kameně do zdi tu vsazeném. Poněvač kanovníci s uznání hodnou stálostí odolali a raději uvězniti se dali, než aby byli svolili ku přání stavů, udělil nápotom císař Ferdinand II. kapitole Olomucké titul: povždy věrné.

Přední strana děkanství několikrát přestavena jest; nejprvé r. 1432. za děkana Petra z Račic, po druhé nepochybně po vyhoření r. 1644. a na začátku osmnáctého století. U vnitř v prvním patře jest, množství krásných komnat, mezi nimiž se především kapitolní zasedací síň nádhernou úpravou vyznamenává. Veškerá sedadla jeví mistrovské provedení práce řezbářské, veliký stůl též, a všechny stěny pokryté jsou znaky šlechtickými všech kanovníků, jež byli při kapitole Olomucké od počátku sedmnáctého století[1].

K budově, která ku straně severní, právě z oné osudné pavlače rozkošnou poskytuje vyhlídku na Hradisko, k Šternberku a na hory Jesenické, přiléhá pod skalou pěkná a dost prostranná, avšak nerovná zahrada, k níž se po stupních, právě v oněch místech sestupuje,


  1. Zde sluší podotknouti, že kapitola Olomucká to právo si vyhradila, místa kanovnická toliko členy z vyšší šlechty pošlými, obsazovati, — což i také od počátku sedmnáctého století až do dneška důsledně provedla. Proti této výsadě počíná se v době nejnovější horlivě brojiti, protož nelze předvídati, zda-li kapitola s to bude, řečené právo i v době budoucí uhájiti. To stává, se tím pochybnější, an počet členů na 22 určený, v poslední době úmrtími častěji se opakovavšími na 6 klesl.