s 20. praporů: Čechy měly 12, Morava a Slezsko 8 praporů postaviti. Olomouc se svými statky postavila 96 mužů. Dne 27. listopadu byl na Hradisku ve vyzvednutém klášteře její odvod. Do Brna odtáhla dne 20. prosince.
Když roku 1800. posádka Olomucká proti Francouzům bojovala, zastávali měšťané veškerou službu pevnostní s takovou ochotou a pilností, že sobě zvláštní spokojenost velitele získali. Téhož roku opatřila si měšťanská pěchota a měšťanští myslivci pěkný stejnokroj.
Dne 5. května r. 1805. uveden ve zdejším hlavním chrámu arcikníže Leopold co kanovník, a dne 24. června t. r. zvolen za koadjutora kardinála arcibiskupa hraběte Colloreda. Toho roku zastávalo měšťanstvo opět pevnostní službu.
Dne 17. listopadu téhož roku sjeli se v Olomouci císařové František a Alexandr Ruský a přehlíželi u Olšan vojsko Ruské i Rakouské; načež dne 28. listopadu společně s velkoknížetem Konstantinem za armádou k Slavkovu se odebrali.
Téhož roku přibyli v Olomouci nejvyšší úřadové a vyslanectva, když vítězní Francouzové k Vídni se blížili. K obraně Olomouce konaly se nejrozsáhlejší přípravy. Když dne 2. prosince bitva u Slavkova nešťastně dopadla, prchali Vídeňané a jiní cizinci z Olomouce do Slezska. Brány se zavřely a přední stráže postavily. Dne 6. prosince večer o 6. hodinách přišlo 50 Francouzských myslivců s jedním trubačem před bránu Terezskou, chtíce mluviti s velitelem pevnosti. Se zavázanýma očima vedeni jsou do města, kdež s velitelem o vzdání se pevnosti vyjednávali; pak vyvedeni byli opět se zavázanýma očima branou Kateřinskou, načež se opět vzdálili. Od té doby odvážili se častěji do nejbližšího okolí, jakkoli posádka 10.000 mužů čítala, a vynutili obyvatelům okolním znamenité částky peněz.
