chrámu sv. Václava a u sv. Michala. Hřbitovy od kostelů se odstranily a přeložily za město, což bylo ze stanoviska zdravotního velmi moudré.
Opravy, jež kromě církevních ve všech vladařských odborech provedl, jevily sice skvělého ducha a lidumilného panovníka, měly však vesměs tu vadu, že byly příliš náhlé a tudíž někdy právě opak toho docílily, než čeho byl obmýšlel. Nejpochybenější ale byla snaha jeho, že chtěl veškeré národy Rakouské poněmčiti. Tím položil první základ k dosavadním národním bojům, které národům neněmeckým a zvlášť Slovanským tolik již svízelů a zkrácení přinesly.
Roku 1785. přeložen jest krajský úřad z Olomouce do Unčova a Přerovský krajský úřad, jenž též byl v Olomouci do Hranic.
Rada městská, kterouž od časů Přemysla Otakara II. volívalo měšťanstvo, rozpuštěna jest a zřízen na jejím místě magistrát, jenž se skládal z osob v právech sběhlých a od zemských úřadů jmenovaných. Tak to potom zůstalo až do r. 1848—1850., kdež opět samospráva obecní nastoupila, a městskou radu i zastupitelstvo obecní měšťané sami sobě volili.
Jelikož pak císař Josef veškeré stavovské zřízení zrušil, tak též zastavil učení na stavovské akademii. Po jeho smrti však některé tyto novoty zase v předešlý spůsob jsou uvedeny. Krajský úřad Olomucký r. 1793. z Unčova nazpět jest přeložen, akademie stavovská r. 1791. v Olomouci obnovena, duchovní generalní seminář, jejž byl císař Josef do kláštera na Hradisku vložil zrušen, a z kláštera toho učiněna nemocnice vojenská.
Velká revoluce Francouzská, která ještě za živobytí císaře Josefa II. vypukla a nápotomní, následkem této povstalá 23letá válka, která celou téměř Evropou
