Spolek ostrostřelců Olomuckých jest prastarý a sahá několik století nazpět. Opírajíce se o povolení vrchnosti, aby se cvičili v rytířském umění, sestoupili se měšťané ve spolek, přijali jméno měšťanských ostrostřelcův (bürgerliche Scharfschützengesellschaft) a založili záhy před nynější Františkovou branou (prvé Reindlthor) zvláštní střelnici, jakkoli až do sklonku sedmnáctého století také výše uvedené městiště užívali.
Dle starých, z r. 1663. pocházejících stanov byl spolek vázán, zvoliti ze středu svého tři předáky (Vorgeher), kteří pod dozorstvím dvou městských radních na chování ostatních členů při střílení dohlížeti a jmění spolku spravovati měli.
Že tito ostrostřelci v dobách válečných hrdinsky se chovali a vyznamenali, vysvítá z průběhu dějin, kdež se o měšťanské obraně mluví, z níž také vyšli.
Stará střelnice postavena nákladem 1400 zl. roku 1726.; musila však následkem opevnění města se rozbořiti, a na 842 kroků od města dále ustoupiti; náhradou za to dostali ostrostřelci 700 zlatých rýnských.
Po smrti císaře Leopolda I. následoval syn jeho Josef I. a jelikož ten již r. 1711. bezdětek zemřel, nastoupil vládu bratr jeho Karel VI.
Mezi tím utrpěla Olomouc opět ohromnou pohromu požárem. Byl to největší požár, jenž Olomouc kdy potkal. Dne 21. června 1709. vzniknuv u jednoho podkováře v České ulici o půl noci z neopatrnosti, rozšířil se v několika hodinách po celém městě; jen předhradí, hlavní chrám, kanovnické residence, klášter Jesuitský a konvikt jsou zachráněny; 349 domů lehlo popelem. V kostele sv. Mořice zhořela krásná kazatelna se všemi oltáři a paramenty; tak též zničeny jsou kostely: Dominikánů a u sv. Kateřiny i s kláštery. Škoda pouze na budovách zeměpanských učiněná obnášela 166.111 zl.
