Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/153

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 145 —


Když se byl král Václav v bezprostřední vládu Moravy uvázal, potvrdil Olomučanům veškerá jejich práva a nadání i nařídil stavům Moravským, aby je v právech těch hájili. Kromě toho obnovil staré nařízení, že v hospodách žádné lavice ani židle býti nesmějí, aby se pijákům žádného pohodlí neposkytovalo.

Roku 1415. načítáno v Olomouci a předměstích 29600 obyvatelů.


Nastala doba válek Husitských, která nepříliš přízniva byla pro město Olomouc, poněvač zřejmý a trvalý odpor jevilo proti učení Českého reformátora a proti přívržencům jeho — což bylo tím nápadnější, že se nedělo tak z nechuti proti novotám náboženským, neboť se jich přidržovalo již před sto lety (1327—1335) a po stu letech opět učení Luthera, když je cizí dobrodruzi z Německa roztrušovali; nýbrž z nelibosti k národnosti České, kterouž i v dobách pozdějších na jevo dávalo.

První nepřátelství ku straně Husitské osvědčili měšťané Olomučtí tím krutým skutkem, že r. 1415. dva mladíky, jak píše Václav z Jihlavy, kteří přišedše z Prahy, některé články Husovy za pravé vyhlašovali, v oktavě upálení Husa na veřejném místě co kacíře upáliti kázali, jakkoli zemský hejtman Lacek z Kravař a jiní pánové odpor činili proti takovému odsouzení.

Známy jsou svízele, které bezohledné jednání sněmu Kostnického na Českomoravské vlasti uvalilo. Obyvatelé jsou rozdvojeni blouzněním náboženským na dvě strany, které s bezpříkladnou zuřivostí proti sobě brojily, podněcovány jsouce kněžími obou náboženských stran. Nepatří však k úloze této knížky, vypisovati průběh a hrůzy této první náboženské války, kterou především vyvolala věrolomnosť tehdejšího Německého císaře Sigmunda Lucemburka, bratra Českého krále