kapli sv. Kyrilla a Methoděje. Tato čásť Olomouce má tři pěkné, kamennými sochami a studněmi ozdobené pláce, (snad nynější Horní a Dolní náměstí a rybí trh, který toho času mezi nynější ostružnickou a ztracenou ulicí, kdež ještě žádných nebylo domů, stával a prostranným byl), 16 ulic a 490 domů, jež 6200 lidí obývá. Pět bran vede do města: Hradní brána, Blažejská brána, Prostřední brána, Litovelská brána a Lasce. Předměstí, jež nedávno Polané zničili, postavily se netoliko opět, ale zvětšily a více olidnily. Nyní mají 259 domů, které z větší částky o sobě stojí a téměř 2000 obyvatelů čítají. V předměstí Hradisku stojí bohatý, krásný a pevný klášter Benediktinů, který krytou zděnou chodbou s knížecím hradem ve spojení jest, aby naši knížata každodenně službám Božím přítomni býti mohli.
Roku 1106. předsevzal sobě Svatopluk svrhnouti Českého knížete Bořivoje II. s trůnu, což i také provedl; načež se Bořivoj k Polskému králi o pomoc utekl. Následkem toho vpadlo r. 1107. do Moravy vojsko Polské, postoupilo až k Olomouci, vypálilo čásť předměstí a spustošilo celé knížectví. Konečně obrátilo se do Čech, kamž je kníže Oto následoval a citelnou jemu spůsobil porážku.
Když Svatopluk na knížecí stolec v Čechách dosedl, odevzdal svou polovici knížetství Olomuckého Otovi s tou výminkou, že až syn jeho Václav dospěje, jemu ji opět postoupí.
Avšak již r. 1109. byl Svatopluk na svém tažení do Polska úkladně zavražděn, a Otík II. Černý od strany vojenské pro zásluhy, jež sobě ve válce polské dobyl, za knížete Českého navržen. Jelikož ale Čeští pánové Vladislava, třetího syna krále Vratislava za Českého knížete zvolili, upustil Ota Černý od nároků svých a navrátil se opět do Olomouce. Nicméně nedůvěřoval jemu nově zvolený Vladislav, vylákal jej pod
