Stránka:Josef Čapek - Povídejme si, děti.pdf/62

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Potřetí někdo za ním volal: „Chlapečku, tak počkej…“

„Nic nebudu čekat a poslouchat,“' řekl si kluk. Jen se tak ohlédl a vidí, že tak na něho volal nějaký starý pán s dlouhými bílými vlasy. A pak zas ten neposlušný kluk běžel dál a ten starý pán se ho už nedovolal.

No dobře.

Ale on to byl moc hodný pán, který si toho dne umínil, že prvnímu chlapci, kterého potká, koupí kopací míč. Proto na toho kluka tak volal. Ale neposlušný kluk nechtěl počkat, a tak o míč přišel.

Tak se někdy nevyplácí neposlušnost; takový neposlušník se ani nenaděje a už má najednou ze své neposlušnosti škodu. A těžko něco napravovat, když už je pozdě; to je stará zkušenost a veliká pravda, každé dítě vám to potvrdí.