Stránka:Josef Čapek - Povídejme si, děti.pdf/36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Příhody


Ach jemine, děti, zase mám povídat! Pořád povídám jen já a vy nic; kdepak se toho potom pořád mám nabrat! Chtěl jsem, abychom si povídali něco o škole, ale zatím jsou vánoce a vy máte prázdno a žádná škola není, a já teď nevím o čem. Povídejte něco vy!

My nic nevíme.

A to by bylo pěkné! Copak jste nikde nic zábavného neviděly a neslyšely?

Ne.

Já ano, já ano! křičí Frantík. Já jsem něco zažil. Takovou příhodu! To jste nikdy neviděli!

Ajajaj, a co to bylo?

Včera byl veliký vítr a jednomu pánovi odletěl s hlavy klobouk! A on ho honil.

Co, ten klobouk honil toho pána?

Hihi, to ne, ten pán honil toho klobouka. On se kutálel po cestě tak rychle jako motocykl.

Kdo, ten pán?

Hehe, ten pán se nekutálel, to se kutálel ten klobouk. A pak si ho narazil na hlavu a povídal: Zatrapený vítr!

I co to říkáš, Frantíku, ty lžeš! Že by si ten klobouk dal na hlavu toho pána?

Hoho, jejej, že by si dal klobouk na hlavu pána! Přece pán si dal na hlavu toho klobouka. Tak, a teď drž! povídal. A tak si ho potom přidržoval rukou, aby mu neuletěl.

I nepovídej, Frantíku, tos neviděl: jakpak si přidržoval ten klobouk rukou toho pána, aby mu ten pán neuletěl!