Stránka:Jaroslav Vrchlický, Maxmilián Pirner - Démon láska - 1893.djvu/47

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
21
JAR. VRCHLICKÝ.
X.

AŽ K ZLOČINU.

Vzala své dítě, v divokém běhu
tisknouc je k ňadrům chvátala k břehu.
Mlhou kmit luny pruh bílý. —
 V řece to sténá a kvílí!

Skočila v člun a veslem dva tepy
do víru osud žene ji slepý,
dále a dále, k jakému cíli? —
 V řece to sténá a kvílí!

Temno a noc je do kola kolem,
vítr jen zahýká skálou a polem,
nikdo ji nevidí v hrozné té chvíli. —
 V řece to sténá a kvílí!