Stránka:Ján Kollár - Slávy Dcera.pdf/88

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
87


30.

Pokud on se na té cestě bavil,
mnou tam ku Raxe jest vyjeto,
kde ten, jehož jméno prokleto,
Gero, k Slávům úkladně se vplavil;

A pak sedmdesát obezhlavil
nevinců zde, tak že pole to
dlouho leby bylo oseto,
jejichž červec řeku zakrvavil:

Nyní Sláva na tom osadila
zahradu si místě velikém,
a z hlav stromy, květy učinila;

V středku zří se hlava Stojgněvova,
pak ta, jemuž oči s jazykem,
živé dřela vzteklost Geronova.

31.

Svorně se až posud ještě choval
ten můj lukonosný ředitel,
ale když se jako cestitel
zpátkem vrátil, vadu rozesnoval;

Nebo družku mou už nejmenoval
tak jak jiný země bydlitel,
než ten nevolaný křestitel
Všeslavou ji na vždy přebiřmoval:

Takže jménem trojím jednu krásu,
Míny, Slávy dcery, Všeslavy,
nazýváno od tohoto času;

Prvé já jsem dal své milovnici,
druhé matka, třetím žvatlavý
přezdíval své Milek sesternici.