Stránka:Ján Kollár - Slávy Dcera.pdf/86

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
85


26.

Když dál ještě přes jednu jsme hůrku
v levo od břehů šli plaveckých,
napadne nás hrůza německých
loupežníků z města Merseburku;

Ale Milek na lučišti šňůrku
napjav prstem ruk svých chlapeckých,
střelí, a tlum chrtů loveckých
k nim se žene roztrhavších svůrku:

S vůdcem jejím Aesicem tu bandu
celou hnali až tam k žahadlům
peklovládné Hely do Nastrandu;

Jindřich Ptáčník vzal ty lotry zlostné
katům, šibenicem, stínadlům,
aby jimi plenil Slávy ctnostné.

27.

Po úkazu tomto nelaskavém
duch můj pookřáti zatoužil,
teď jsem tedy cestu zakroužil
tam, kde Boso kněžským stkvěl se stavem;

A kde jako biskup v jednom pravém
činu památku svou prodloužil,
tak že proto aspoň zasloužil,
jestli nebyl, muž ten býti Slávem:

Neb on prvý zde psal slavská slova
když náš národ učil „Kyrie
eleison“ a Boha ctíti znova;

Na tom skutku tu má vděčně visíc
duše myslí sobě; lepší je
jeden moudrý, nežli bláznů tisíc.