Stránka:Ján Kollár - Slávy Dcera.pdf/82

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
81


18.

Jako dobrý křesťan v zemi Páně
cestami když sem tam putuje,
všudy vzácné věci spatřuje,
v Betlehemě, v Nazaretě, v Káně;

Z Bethanie k Naimské jde bráně,
Tábor, Jerusalem zpytuje,
Golgatu, kříž i hrob celuje,
navštíviv poušť a břeh při Jordáně:

Tak mne všecko jímá v těchto krajích,
hrady, bojiště a mohyly,
města, řeky, chrámy, stromy v hájích;

Bohužel! že tam ty od pohanů
více šanoby jsou zkusily
památky, než ty tu od křesťanů.

19.

Nastojte! co vidí oko moje?
Hleď, hleď, řeknu svému panoši,
nahé děti, starci, jinoši
kryjí se tam za stromy a chvoje;

Kdo jste, a snad vyhnancové z Troje,
čili indiánští divoši?
Slyševše řeč slavskou v rozkoši
plynouc ústa otevřeli svoje:

Slavové jsme, Němci nelidé, hle
z vlasti, z dvorů nás, ba do naha
z roucha svlékli naše údy zkřehlé;

Pohled jejich roztklivil mne k pláči,
Milek pak se stvořit nezdráhá
aspoň šaty, co jim vzali dráči.