Stránka:Ján Kollár - Slávy Dcera.pdf/81

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
80


16.

Aganippe, Pimpla nechutnala
ústům tak svých řeckých vzývačů,
ani Kastalka, a z chomáčů
co tě původ Helikonských brala;

Jak mne nyní tato ukochala
divotvorná studně Glomačů,
o, by jen svých hlasem hádačů
odpověď mi na otázky dala:

Prorokuj mi: přijdouli pak ještě,
ježby tyto lípy uvadlé
na tvých březích zotavily, deště?

A kdy, a kde Slávy kněží vstanou,
mstíti oltáře ty upadlé
a v nich bohyni svou ukydanou?

17.

Do hlavního města Daleminců
šli jsme odtud, totiž do Jany,
tam, kde se svojími havrany
lítý Ptáčník vdral se do našinců;

A pak ne jak skutky křivdočinců
soudce, než jak luňák berany,
tak on tuto škrtil měšťany,
a pryč pobral všecko od chudinců:

Mládencům a mužům hlavy seče
mečem, ukrutník ten ztřeštěný,
ženy, dítky do otroctví vleče;

A to proč? jen pro tu velkou vinu,
že ne Němci je, než Slaveny
líbilo se stvořit Hospodinu.