12.
Sloupsko pyšné, hrade starých Moků,
dej mi útočiště přátelské,
jako hraběnce jsi Kozelské
přede stem je propůjčilo roků;
Mne ne sice, jak ji, k tobě soků
pokolení vede ďábelské,
nýbrž Slávy cesty poselské,
a šíp Lady, vrytý do mých boků:
Přece láska příčinou je zvláště
lkáni mého tak, jak jejího,
když jí Sasic vězil v této baště;
Než strast její hnedle došla schylku,
já pak do soužení většího
padám co den, utíkaje Milku.
13.
Pozdravení neste poslů čtvero
pánům vůkol po všech vesnicích,
řkouce: že je zítra v Lužicích
k slavným hodům čeká hrabě Gero;
Zovte i těch Slavů třidcatero,
kteří žiji nyní v různicích,
by jsme při smírlivých sklenicích
hráli, pokud přijde noci šero:
Jitro svitne: hrad se celý hostmi,
hned i turnaj ořmi namnožil,
strávil se den rytířskými ctnostmi;
Večer, když se dokonaly kvasy,
zrádce hostům svojím předložil
hlavy našich knížat na pospasy.
