Tato stránka byla zkontrolována
Zpěv druhý. Labe, Rén, Vltava.
1.
Ozvětež se nářkem hory, doly,
zavzni žel můj šíře široce,
ode Rénu až tam k zátoce,
kterou Dunaj dělí na dvě poly;
Ode Tater kvěl ho onen holý
chlumec, Čechů statných původce,
moře, ostrov zalkej hluboce,
na nichž měla láska chrámy, školy:
Z krajů, v kterých lásky zmizly práva,
ber se k pouštém oněch divochů,
kde víc srdce řídí, nežli hlava;
Pouč mladých, kteří ještě posud
beze strasti žili, jinochů:
že je lásky mnohem větší osud.
