112.
Tak, hle známost krátkou ale jistou
o těch světech jsem ti podala,
nediv se, že více poslala
jsem ti z nebe, nežli z pekla listu:
Ach, a, mámli vyznat pravdu čistou,
nejvíc i z těch, jež jsem opsala,
v peklo jen zlost Němců veštvala,
těchto věčných Slávy antikristů:
Nebo to se musí dáti Slávě,
že lid její k Bohu náchylný,
tichý, dobrý při moudré je správě:
A když vtip můj rovné s rovným slípá,
tak se mi zdá býti rozdílný
Němec a Sláv, jako dub a lípa.
113.
Ó, vy, bratří, ó vy sestry sladké,
co jste živi ještě na zemi,
prosím volných uší přejte mi
ať vám přidám naučení krátké:
Varujte se oné cesty hladké,
kterou ďábel protkal sítěmi,
aby na ní zrádce s dušemi
lapat mohl do své pasti vrátké:
Pojďte sem, hle, příklad sobě bráti,
i k těm dobrým i k těm šibalům.
učte se svůj národ milovati;
Hučte, Tatry, hlas ten k horám Černým,
hučte, Krkonoše, k Uralům:
„Peklo zrádcům, nebe Slávům věrným.“
