Stránka:Homéros, Hynek Jaroslav Mejsnar - Homérova Batrachomyomachie, čili, Žab a myší vojna - 1877.djvu/7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
7


řízek z šunky neujde, ni játra bělounkožilistá,
sýr ani čerstvonový, od mléka libého hnětinka,
ni vkusný medovec, po jakémž i blaženci zatouží —
nic cotě lidstvu kuchař na snědky ku hostině chystá,[40]
rozmanitým kořením na pochuť vykrašluje jídla.
Nikdy také neutek ze zhoubné já vřavy války,
však vnoče hurtem u ryk k předbojcům jsem se přimísil.
Člověka nic nelekám se, třebas tělo měl velikánské:
než doplíže se lůžka překousnu mu prstu konečník,[45]
též v zapatí ho zachytnu, aniž muže trýzeň osedne,
sladký sen neuletne, co já jej hrýzaje kousám.
Avšak dvou všeho jen se bojím světa křížem krážem,
jsou to: Luňák a Kocour, co mi velké zármuty páší,
pak Pasť strastiplná, kde šalebná nástraha číhá. [50]
Přec nejvíc se Kocoura-lekám, jenž nejzuřivější —
ten štárá, uklouznu-li ve sluj, i do sluje za mnou.
Ředkvice nehlodu já, ní zelí, kulaté ani tykve,
též žlutavou se řepou nekrmím, apichem ni miříkem,
toť jsou jídla pro vás, od Loužova pány Blatáky.“[55]
Tož k nemu Roztahubák se pousmáv odvece vůči:
„Přes moc se chvastáš, kmochu, do stravy; též my převalně
máme věcí v bařinách a na souši, že divno na pohled.
Neb Kronovec Skokanům dařil úděl obojmoživelný:
poskakovať pozemím a tělem se skrýti ve vodstvu,
naznačená dvojitým mezi živlem obývať obydlí.
Jestli také chceš i ten svět poznati, toť zcela lehko:
vstup mi na záda, chop a mne se drž, bys bídně neumřel,
bys myslí veselou vestoupil do stanu mého.“
Tak tedy prál a ponastrkoval hřbet: rychle vyhupne,[60]
prackami šíje chopíc se hebounké, o skoku lehkém.
Sic nejdříve plesá, sousední přístavy patříc,
plavbou Roztahubáka blažíci se. No kdy teprv již
vltbou temnorudou se šplíchala, hořce plačíci
marnou lítostí si vyčítala: to kštici porve, [70]
pod břich hnátky se zatne držebněji. Což v hrudi srdce
z nezvyku plavby buší a do souši se vrátiti touží!