Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/90

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Amorrhaei Sanir«) poznamenává Hummelauer l. c: »Sane non ipse Moyses suo sermoni intermiscuit hanc notam philologiae comparatae.«

Dt 3 11 (Hoberg l. c. str. 55. Hummelauer l. c. 205).

Dt 3 14 »Jair filius Manasse possedit omnem regionem Argob usque ad terminos Gessuri et Machati. Vocavitque ex nomine suo Basan, Havoth Jair, id est Villas Jair usque in praesentem diem«. (Již Kornelius a Lap. upozornil: »usque in praesentem diem. Adde, si haec addita sunt a quopiam, non ab Esdra, sed ab eo, qui diaria haec Mosis paulo post digessit, esse addita.« Srv. Hoberg l. c.; Hummelauer l. c. 207.)

Dt 4 41-43 (Hoberg l. c, 55. Hummelauer l. c. 224.)

Dt 4 44-49 (Hoberg 58. Hummelauer 228.)

Dt 31 4 (Hoberg 57.)

Že se mojžíšský původ svrchu uvedených dějepisných míst zamítá, případně že se o něm pochybuje, pro to nám svědčí analogické případy v historiografii jiných knih biblických. Tak n. př. ti, kdož považuji Josue za autora stejnojmenné knihy, jsou nuceni i zde uznati pozdější původ některých dodatků, jako: Jos. 24 29-33, 14 15, 15 13-19, 19 47. (Viz Zschokke, Historia sacra, 5. vyd., str. 164.)

Sám Kaulen (l. c. str. 40) uznává, že kniha Ruth ve své původní formě byla jedna z dějepisných monografií, z jakých jest sestavena kniha Soudců a s kterými původně tvořila celek, že však později jiná ruka tento rodinný příběh z knihy Soudců vybrala a při té příležitosti přidala Ruth 1 1a, 4 7, 4 17 a zvláště 4 18—22.[1]

Hummelauer[2] rozděluje knihy Samuelovy (=1. a 2. Král.) na pět částí: 1. Dějiny Samuele (1. Král. 1—7); 2. dějiny Saula (1. Král. 8—16); 3. dějiny Davida ve vyhnanstvi (1. Král. 17—31); 4. dějiny Davida krále (2. Král. 1—20) a 5. dodatek (2. Král. 21—24.)

První části v podstatě jest jeden autor — Samuel. Druhé části, jež tvořila svého času celek samostatný, autorem jest buď Samuel neb prorok Gad. Ze třetí části hll. 25—31 napsal jistě

  1. Die Genealogie 4 18—22 ist sicher ein Anhang, welcher vom ursprünglichen Text unabhängig ist“. Kaulen, l. c. str. 41.
  2. Commentarius in libros Samuelis. Parisiis 1886, str. 9. a nn.