Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/84

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

δ) Několik slov egyptských mohli zajisté Israelité v Egyptě od svých vzdělaných sousedů si vypůjčiti, do pokladu svého jazyka uložiti a jich i v Palestině užívati, takže nemůžeme právem tvrditi, že několik slov těchto v pentateuchu se vyskytujících jest již důvodem pro mojžíšský jeho původ.

I autor v Palestině žijící a vypravující, nemohl zajisté užiti k označení králů egyptských, o nichž vypravuje, lepšího slova, než egyptského názvu per aa (=veliký dům), poněvadž pod tímto jménem byli známi celému starému Orientu, jak patrno z toho, že slovo toto se vyskýtá i v assyrských klínopisech. Podobně jest souditi o slově »chartumim«, označujícím egyptské hadače a pocházejícím z egyptského char=mluviti; jakým vhodnějším slovem měl je autor označiti? Jaký jiný název měl autor pro Nil, než slovo egyptské Je’or, jímž domorodci nazývali svoji »řeku«?

Jestliže přijali méně vzdělaní Israelité míry, některé nástroje hudební a t d. od Egypťanů, pak jest zcela přirozeno, že přijali i egyptské jejich názvy, jako epha, hin, chomer ammah (?), měsíc abib (?), tof (=bubínek, jehož sestra Mojžíšova užívala k doprovázeni zpěvu), sinsenet (nádoba, do níž uložena byla mana), šes (=roucho kmentové) atd. Slovo gomeh (=sítí, z něhož byla zhotovena ošatka) vyskýtá se i v knize Job (rovněž achû) (Gen. 4 2.18, Job. 8 11). Egyptský původ slova abrek, jež provoláváno bylo před Josefem (Gn. 44 43) a rabid (=náhrdelník Gen. 41 42) jest nejisto a kromě toho se vyskýtá v Ezech. 16 11 slovo posledně jmenované.

Ztrácí tedy důkaz, vedený pro původ mojžísský pentateuchu ze slov egyptských v něm se vyskytujících, na své váze[1]. Za to

ε) více padá na váhu určitost a podrobnost, a jakou se popisují některé události v knihách Ex.—Dt.[2]. Tak

α') určeni času Ex. 15 22, 16 1, 19 1-3, 40 15, Lv. 9 1, Nm. 10 11, Dt. 1 5.


    v Palestině, čilé styky s Egyptem. Když přišel Israelita do Egypta a viděl úrodné nivy v poříčí Nilu. byl zajisté uchvácen krásou jejich tak, že přišed domu vypravoval o tom, co viděl. Nemohla (Kaulen 10) tedy krása Egypta i v pozdějších dobách sloužiti Israelitům za příklad? Podobně lze souditi o Nm 12 23.

  1. Viz Vigouroux, Bible a nejnovější objevy. Díl II. str. 551 a nn.
  2. Kaulen, l. c. str. 10 a n.