Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/76

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Poněvadž však jest masoretská punktace mladší než LXX, třeba dáti přednost této, a to tím spíše, poněvadž důvod Cornelyho »contextos articulum videtur postulare« jest slabý; člen textu masoretského jest ozvěnou náhledu masoretského, že v době, kdy na rozkaz Boží (Ex. 17 14) měl Mojžíš zaznamenati vítězství Israele nad Amalekem, již existovala kniha, do které před tím vůdce národa Israelského byl již psal.

Že Mojžíš tento rozkaz vyplnil, nelze pochybovati. Nikde však nestojí, že kniha, do které Mojžíš vítězství nad Amalekity zaznamenal, jest náš nynější pentateuch; a byť bychom i připustili, že vv. 8—14. co do obsahu vyplynuly z péra Mojžíšova, přece neplyne z tohoto místa na jisto, zdaž nynější text tohoto místa jest práce Mojžíšova aneb práce jiného, pozdějšího autora, který záznamu Mojžíšova použil jen jako pramene.

Dle Ex. 24 7 napsal Mojžíš všecka slova Hospodinova, jež tvoří »knihu úmluvy« a která odpovídají z našeho pentateuchu Ex. hl 20—23. Zda-li však nynější text této knihy do posledního slova jest dílem Mojžíšovým, či jen spracování Mojžíšova díla nyní ztraceného, o tom nelze z Ex. 24 7 ničeho určitého říci.

Když Israelité smlouvu s Bohem učiněnou porušili tím, že se oddali za čtyřicetidenního pobytu Mojžíšova na hoře Sinaj modloslužbě, bylo třeba porušenou smlouvu obnoviti; o této obnově nám podává zprávu Ex. hl. 34. Dle v. 27. praví Hospodin k Mojžíšovi: »Scribe tibi verba haec, quibus et tecum et cum Israel pepigi foedus«. Dle v. n. (28) vyplnil vůdce Israelitů rozkaz Boži tím, že »scripsit in tabulis verba foederis decem«, jez obsaženy jsou ve vv. 10—26. téže hlavy 34té. Z těchto slov nelze vůbec ničeho uzavírati pro mojžíšský původ pentateuchu, jak činí Cornely[1], poněvadž Mojžíš nepíše tu do knihy, nýbrž na kamenné desky. Vv. 10—26 podává nám jen opis, duplikát textu, jenž stál na kamenných deskách; kdo jest původcem tohoto opisu, o tom se čtenář pentateuchu ničeho nedovídá.

Nm 33 2 se dočítáme, že Mojžíš »ἐγραψε τάς ἀπάρσεις αὐτῶν καὶ τοὺς σταθμοὺς αὐτῶν διὰ ῥήνατος κυρίου«[2]. Seznam těchto


  1. l. c. str. 40 a n.
  2. Citujeme zde LXX, která עַל־פּי יְהֹוָה‎ vztahuje k ἐγραψε správněji než Vulgata, jež slova ta spojuje s mutabant (Domini iussione castrorum loca Israelitae).