Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/73

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

agendique ratio, sane non probanda, qua scilicet plus nimis tribuitur heterodoxorum sententiis, perinde quasi germana Scripturae intelligentia ab externae eruditionis apparatu sit in primis quaerenda.« Naproti tomu vřele se doporučuje studium otázek kritických, čerpané i ze spisu autorů nekatolických: »Artis criticae disciplinám, quippe percipiendae penitus hagiographorum sententiae perutilem, Nobis vehementer probantibus, nostri excolant. Hanc ipsam facultatem, adhibita loco ope heterodoxorum, Nobis non repugnantibus, iidem exacuant.«

Z uvedených důvodů lze míti za to, že též odpovědi rady papežské jsou jen zatímné, nikoliv definitivní, direktivní, nikoliv autoritativní.

Samo sebou se vsak rozumí, že jim katolický kritik bude věnovati příslušnou pozornost.

Stanovisko dogmatické právě vyměřené a zásadní východisko kritické již dříve stanovené (viz Č. k. d. 1907 str. 15 a n. 91 n.) bude pro nás rozhodujícím v dalším našem šetření.


B) Důvody uváděné pro a proti původnosti pentateuchu

jsou dvojího druhu, a to I. důvody vnitřní, které nám podává pentateuch sám (»indicia interna, quae ex ipso textu eruuntur« I. otázka citované kommisse biblické), a II. důvody vnější, čerpané z knih jiných.

Bylo by rovněž tak nesprávno, chtíti otázku o původu pentateuchu řešiti jen důkazy vnitřními, jak činí hlavně protestantská hyperkritika, jako chtíti celý problém rozuzliti výlučně důvody vnějšími a při tom zavírati oči před skutečnou povahou pentateuchu, jak činil a činí částečně dosud směr hyperkonservativni, u kterého jest kritika Lvem XIII. tolik doporučovaná věcí neznámou. My uznáváme sice, že těžiště celé otázky spočívá v důvodech vnějších, poněvadž jde zde o historické fakty, kdy vznikl pentateuch a kdo jej napsal (Perperam enim et cum religionis damno inductum est artificium, nomine honestatum criticae sublimioris. quo ex solis internis, uti loquuntur, rationibus cuiuspiam libri origo, integritas, auctoritas diiudicata emergat. Contra perspicuum est in quaestionibus rei historicae, cuiusmodi origo et conservatio librorum, historiae testimonia valere prae