Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/70

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

jest skutečně jeho autorem ten, jemuž se přisuzuje, totiž Bůh; respektuje-li dále katolický literární kritik biblický podstatnou, dogmatickou neporušenost jeho textu a konečně jeho pravdomluvnost a věrohodnost (»Nefas omnino est concedere sacrum ipsum errasse auctorem … Tantum abest, ut divinae inspirationi error ullus subesse possit, ut ea per se ipsa, non modo errorem excludat omnem, sed tam necessario excludat et respuat, quara necessarium est, Deum summam veritatem nullius omnino erroris auctorem esse«. Leo XIII.: »Providentissimus Deus«): pak jest otázka, kdo jest jeho lidským původcem (lidská stránka jeho původnosti), otázkou mnohem více historickokritickou než dogmatickou, zvláště jestliže se dobře rozeznává mezi jádrem a obsahem pentateuchu na straně jedné a mezi jeho dnešní formou na straně druhé.

Poněvadž otázka, o kterou jde, jest více rázu historickokritického nežli dogmatického, pochopíme, že žádný církevní orgán dosud určitě a autoritativně neprohlásil, že celý náš dnešní pentateuch jest dílem Mojžíšovým, takže právem mohl napsati Kley (l. c. str. 2 a n.): »O pentateuchu, aniž bychom přišli do rozporu s katolickou dogmatikou, můžeme tvrditi:

1. že Mojžíš sice vydal předpisy obsažené v pentateuchu, aniž by je byl v nějaké knize sestavil. Tyto zákony pak vedle jiných písemných neb ústních podání že sebral buď Samuel, Jeremiáš, Ezechiel nebo Esdráš. Možno též tvrditi

2. že jest Mojžíš zákonodárcem Israele jen v tom smyslu, že jím israelská theokracie byla založena. Zákony že ústně dal ty že se cestou ústního podání věrně zachovaly a že byly později písemně ustáleny, ovšem od spisovatele rovněž inspirovaného …

Vidíme tedy, že dogma ponechává vědecké biblické kritice dostatečné svobody.«[1]

  1. Prof. Rieber ve své installační rektorské řeči dne 16. listopadu 1905 pravil mezi jiným toto: „Das Dogma bleibt unverändert, gleichgültig, ob der große fünfteilige Gesetzkodex, der Pentateuch, in seiner Gänze von Moses stammt, oder ob nur einzelne seiner Teile auf ihn zurückgeführt werden können oder ob, wie die modeme Kritik heute fast allgemein behauptet, kein einziger Buchstabe von diesem Gesetzgeber geschrieben worden ist; das Dogma bleibt unverändert, auch wenn der Pentateuch in einer ganz anderen von der ursprünglichen total verschiedenen Sprachform uns vorliegen sollte; das Dogma braucht endlich auch nicht zu fallen, selbst wenn so manche