»Mužem« (Gn. 32 24), který zápolil s Jakobem, byl dle Gn. 32 29 »Elohim«. Hoseáš vykládá (4a), Že tento Elohim byl »Angelus Dei« a ve v. 5. se praví, že tento anděl jest sám Jahve. Právem uzavírá Hoberg (l. c). »Solch eine gelehrte Kommentierung eines Genesistextes setzt ein sehr langes Bestehen des letzteren voraus«.
Po tomto zajímavém kommentáři netřeba se šířiti, ze Oseáš kárá obyvatele severní říše z modlářství, provozovaného na mnohých místech (8 4.11.14), že Hospodin si ústy prorokovými stěžuje, že jim dal, ano dle některých variantů napsal mnohé zákony, jichž však nešetří (8 12), a možno nám ihned přejíti k proroku Amosovi a poukázali k tomu. že mezi výčtem oběti tohoto proroka (4 4nn; 5 22) a mezi ustanoveními o obětech pentateuchu (Lv. 1—3: 7 11—21) jest tak veliká podobnost, že nelze pochybovati o tom, že Amos citovaná ustanovení psaného zákona znáti musil. Kromě toho vyskytují se i jiné podobnosti mezi Amosem a některými místy pentateuchu, že právem na základě jich uzavírá Vetter, »dasz dem Propheten Amos der Wortlaut des Gesetzbuches bekannt gewesen sein musz«.[1]
Proroku IsaiáŠovi byly známy oběti krvavé[2] i nekrvavé,[3] svátek prvního dne v měsíci,[4] svěcení soboty a největších tří výročních slavností.
Místa pravé uvedená dávají nám klíč, co jest rozuměti slovy »thorah«, »thorah Hospodinova«, »thorah Boží«, jichž proroci před zajetím velice často užívají, byť bychom i rádi doznali, že zmínka první o »zákoně Mojžíšově« se vyskýtá z proroků teprv u Daniele (9 11—13).
Nic jiného nelze rozuměti onou »thorou« na nesčetných[5] téměř místech jmenovanou, než psaný zákon, pocházející od Mojžíše. V tomto světle jest též vykládali místa, jichž se Wellhausenova škola dovolává. U Amose (5 21—26) zavrhují se oběti
- ↑ Die Zeugnisse … I. Amos. Theologische Quartalschrift 1899. str. 540 nn.
- ↑ 1 11: „Holocausta arietum … et sanguinem vitulorum nolui.“
- ↑ 1 13 Ne offeratis ultra sacrificium frustra: incensum abominatio est mihi.“
- ↑ 1 18 Neomeniam et sabbatum et festivitates alias non feram … 1 14: Calendas vestras et solemnitates vestras odivit anima mea.
- ↑ K. př. Is. 1 10, 2 3, 5 24, 5 4—7, Amos 2 4, Os. 4 6, 8 1, Jer. 6 19, 8 8, 9 13, 16 11, 26 4, 44 10 a mn. jj.
