Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

jehož náhled lze vyslovili asi těmito slovy: Kompilátor Genese měl před sebou dvě památky písemné: elohistickou a jahvistickou. Zprvu jen skládal z těchto památek text nynější Genese tak, že jen opisoval, kompiloval, co bylo v jedné již řečeno z druhé vynechal a t. d. Čím dále však, tím si počínal samostatněji, ano tu a tam (na př. kap. 28—35 v dějinách Jakubových) užil i ústního podání, takže druhá a tím spíše třetí třetina nynější Genese jest více prací jeho, než prací elohisty nebo jahvisty. Za těchto poměrů jest v dalších kapitolách Gn. prameny těžko rozpoznati a rozloučiti[1].

K zastáncům hypothese písemných památek třeba konečně přičísti Stähelina (Kritische Untersuchungen über die Genesis. Basel 1830), aspoň dle jeho náhledů z prvních roků jeho činnosti. Podobně jako Gramberg praví, že »redaktor« setřel styl památky elohistické a jahvistické, a to již i v 10. kap. Gn.; při rozlučování pramenů nebere za výlučné měřítko různost jmen Božích, nýbrž více souvislost a podobnost, resp. různost slohovou.


  1. Ilgen naproti tomu (str. 393 n.) tvrdil, že jest různé prameny lehko rozpoznati.